Malta Počasí, Malta Dovolená a další informace
Malta je ostrovní stát, který leží ve Středozemním moři. Jeho nejbližším zámořským sousedem je Sicílie vzdálená asi 90 km. K africkému pobřeží je to vzdušnou čarou 288 km.
Od roku 1974 je Malta republikou v čele s prezidentem a jednokomorovým parlamentem. Většinu ze 400 000 obyvatel tvoří Malťané, nejpočetnější menšinou jsou Britové, jelikož Malta po dlouhá léta spadal pod britskou samosprávu.
Maltu tvoří celkem tři ostrovy. Největším z nich je Malta, kde se nachází jak hlavní město Valletta, tak největší město Birkirkara s 22 000 obyvatel. Ostrov sám od sebe je poměrně malý, jeho rozloha je necelých 250 km2, nejdelší je v přímce od severozápadu po jihovýchod, kde měří 27 km. Od severu k jihu pak pouhých 15 km. Rozloha ostrova Gozo je 67 km2 a od severu k jihu měří jen 7 km. Nejmenším ostrůvkem je pak Comino s necelými 3 km2. K Maltě patří ještě neosídlené ostrůvky v blízkosti těchto třech největších. Celkový obvod Malty tedy tvoří pobřeží o délce 180 km.
Nejrozšířenější náboženství je tu katolické křesťanství, zbylá 2% jsou zejména protestanti. Místní lidé jsou natolik věřící, že většina z nich chodí do kostela každou neděli.
1.5.2004 stejně jako Česká republika Malta vstoupila do Evropské unie
a nyní se snaží o zavedení eura. Teď je ale stále platidlem maltská lira se 100 centy.
Správně se stát dělí na 6 okresů a 60 obcí. Oficiálním jazykem je vedle
maltštiny také angličtina, z čehož Malta hojně těží, neboť sem často
přijíždějí evropští na jazykové kurzy spojené s příjemnou
relaxací na pláži.
Co se týká hospodářství, prvotní příjem do státní pokladny tvoří turistický ruch, který zde má svou tradici a úroveň. Na Maltě se pěstuje lehký průmysl a zemědělství.
Stručný přehled historie
Nejstarší známí obyvatelé Malty pochází z doby před 7 000 lety. V této době byla Malta hustě zalesněna a zároveň se tu drželo zemědělství. Ostrovy v této době musely být poměrně klidnými oblastmi, neboť se mezi archeologickými prameny dosud nenašly žádné zbraně. V době kamenné tu byly vystavěny četné chrámy, které byly později v době měděné dekorovány například rytinami zvířat.
V 8.století př.n.l. Maltu obývali Féničané, kteří pozvedli místní zemědělství na vysokou
úroveň a zároveň se zasloužili o výrobu lodí a stavbu Velkého přístavu na ostrově.
Po Kartágincích, Řecích a Římanech se stala Malta roku 395 součástí Východořímské,
později Byzantské říše. V 9. Století se tu pak usadili arabové, kteří se snažili
o prosazení islámu na ostrově.
Ve středověku pak byl ostrov dobyt Normany a v roce 1266 připojen k Sicílii. Od roku 1530 se Malta stala domovinou johanitů. Příštích 250 let pak zažívala nebývalou prosperitu.
V roce 1798 se Malta dostala pod správu Napoleona Bonaparta, ale o pár let později už patřila Velké Británii. Její součástí zůstala až druhé poloviny 20. století, kdy se Malta osamostatnila a byla tu vytvořena republika.